Únor 2015

Valentýnské feng shui inspirace

13. února 2015 v 8:43
Záplava ostře červené barvy ve výlohách obchodů všeho druhu od květinářství přes parfumerie, cukrárny, bižuterie, až po obchůdky s nejrůznějšími dárečky už mi trhá oči. A ze všech doporučení, která na mne křičí ze stránek časopisů nebo je slyším v rozhlase, televizi nebo z úst floristů, cukrářů, návrhářů dekorací mne bolí uši. Velké množství ostré nebo tmavé červené mi evokuje býčí zápasy. Když je něčeho moc, tak to už neprobouzí radost, ale spíš hněv. Rudá barva je nejen barva radosti ale také krve a zápasu.
Slyšela jsem nedávno jednu floristku tvrdící, že největší romantika je kytice rudých a růžových květů dohromady. Malinko bych oponovala. Přemíra červené, byť v různých odstínech, už není hřejivé teplo, ale nepříjemný požár. Podobně jako když to přeženete v jídle s pálivou paprikou. Z pikantního jídla probouzejícího smysly zbude jen "držka v plameni", z příjemně vzrušujícího se stane hrubé, vulgární.
Jaká barva je tedy letos nejlepší pro "Valentýnskou" kytici, dárek, úpravu stolu nebo ložnice ? S červenou šetřete jako s pálivou paprikou a vyzkoušejte odstíny růžové v kombinaci s jemně smetanovou. Vůně vanilky a pomeranče v doprovodu vůně a chuti kvalitní čokolády nebo nugátu dokončí kouzlo pohody a přinese pocit pohody. Ano, kouzlo romantického, něžného nebo vášnivě smyslného spočívá především ve vůni, která převládne v prostoru vašeho valentýnského večera. Ani sebevětší kytice růží nepřerazí zápach piva z úst muže nebo jeho trička propoceného v posilovně. Sebelepší jídlo nevytvoří kulinářský zážitek když ho naservírujete rukama "vonícíma" od sardinek nebo olomouckých tvarůžků nebo česneku.
Jídlo povzbuzující smyslnou touhu by mělo vonět pár druhy koření či bylinek a ideálně obsahovat tři základních chuti : slanou, sladkou a kyselou. Jak toho dosáhnout ? Třeba ke krásnému stejku dejte na stůl mističku s nakládanou sladkokyselou zeleninou (křupavé okurčičky - podporují ledviny a osvěžují urogenitální trakt muže i ženy) a drobný zákusek - stačí malá čokoládová pralinka.
Vedle bílých talířů položte něžně růžové ubrousky a nachystejte dostatek nějakého osvěžujícího nealkoholického nápoje. Nejlepší jsou minerální vody doplněné lehce o šťávy z citrusů či exotického ovoce. I když si někteří dáte sklenku vína, nealkoholické nápoje jsou klíčem ke šťastnému večeru plnému smyslné lásky.
Krásného Valentýna !

Barvy ve Feng shui se změnily po roce 2012

10. února 2015 v 23:41 | Dašia
Šokující tajemství bude odhaleno - barvy ve feng shui se po roce 2012 změnily !
Jsou nyní jiné, než jaké učí všechny dosavadní feng shui školy kompasu i školy tvaru. Jak to vím ? Dva roky ověřuji výzkumem ve své praxi, zda se opravdu po skončení mayského kalendáře 21.12.2012 začalo měnit barevné spektrum připisované světovým stranám nebo jednotlivým oblastem pa-kua (ba-gua). A mám i další zdroje, odkud čerpám. Poprvé zveřejním nové barevné spektrum odpovídající světovým stranám i pro jednotlivá pa-kua (ba-gua) na exkluzivním semináři 4. až 7. června 2015. Můžete být při tom i vy. Seminář připravuji tak, aby snadno porozuměl každý, i úplný začátečník.
Více info najdete na mém webu www.svetlovska.com

Jako voda a oheň

7. února 2015 v 7:00 | Dašia
Voda probouzí život, růst nového. Zkuste dát malý, scvrklý vysušený hrášek, semínko, na podušku z navlhčené vaty. Vrásčitá slupka začne vstřebávat vodu, a narovnávat se. Hmota uvnitř slupky bobtná. Za pár hodin vypadá hrášek líp než dáma s pletí šarpeje po nákladném liftingu. Zakulatí se, vrásky na jeho povrchu se vyrovnají a uvnitř semínka se začne něco dít. Za dalších několik hodin pod slupkou začne klíček. Za krátký čas si prorazí cestu ven a slupka se oddělí, aby nebránila rozpínavosti budoucího kořene, stonku, lístků, nové rostlinky.


Feng shuej je nauka o proměnách viditelných a hmatatelných forem života, jeho projevech v prostoru a jejich vzájemném ovlivňování se.

Vysvětlí vám snadno, proč suchý hrášek prahne po vodě. Proč jdou na dračku kosmetické hydratační krémy, proč jezdíme na dovolenu k moři nebo se chodíme vypotit do sauny. Proč jsou malé děti k neudržení, když vidí kaluž vody a musejí si v ní vyráchat alespoň boty.


Kdysi jsem slyšela krásný příměr : "Chlapec se stává mužem ve chvíli, kdy poprvé obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil." Chlapec, který má potřebu se spontánně vyhrošit v kaluži, je schopen ještě přijímat nové vjemy, city, projevovat pocity, emoce, hledat nové, originální cesty. Muž, který obejde kaluž, už podlehl požadavkům společnosti, kulturním zvyklostem, je uvězněný v převzatém stereotypu předchozích generací. Je opatrnější v projevování citů, spoutal své emoce a možná i představivost.


Dávní mudrci Staré Číny pozorováním zjistili, že každá forma, tvar, barva, vnitřní charakteristika - živel rezonuje s určitými místy v prostoru. V krajině, zahradě, v domě, místnosti a pod. Rezonuje buď více či méně přátelsky nebo naopak nepřátelsky. Co s čím a jak zachovali dávní mudrcové podobě, kterou by matematik nazval "vzorečkem na štěstí".


Voda jsou naše city a pocity, s nimiž intuitivně kombinujeme barvy, tvary, materiály v našem bytě, domě, pracovišti, zahradě….ale nezapomeňte, k vodě vždy patří oheň…oheň naší radosti…..teprve pak je z toho ten správný "kokteil".

A pokud se nechcete spoléhat jen na intuici, která často podlehne mámivým brýlím módních trendů a pak nám víc škodí, než pomáhá, věnujte trošku času k prozkoumávání principů feng shui. Ráda se s vámi zase brzy podělím o moje další zkušenosti z mnoha let praktikování feng shui.

Reklama na blogu ? Podvod !

5. února 2015 v 13:19 | Dašia

Každý, kdo si zde založí blog, dává souhlas k připojení reklamy k jeho článkům. Ano, to chápu - z něčeho žít správci webu musí. Nevadí mi, když je u mých textů reklama na kosmetiku, oblečení nebo obchůdek s feng shui ozdůbkami. Šokuje mne ale, že někdo na můj blog přidá reklamu na cizí školu feng shui. To je jako by na blog Mercedesu dali reklamu na auta jiných, neznámých značek a doufali, že se kupující splete. Snaha ve stylu : "Neúspěšný chcú piť z krvi tých, co úspěšně sú prví" (to jsou slova z písničky Čím to je od slovenské skupiny No name),
Jsem profesionál a začínala jsem moji praxí v době, kdy v ČR téměř nikdo netušil, co to feng shui vůbec je a nikdo ho tady nevyučoval. Byla jsem první, kdo tuto tajnou duchovní Nauku před lety začal vyučovat v komplexní a tudíž skutečně fungující podobě, zatímco většina ostatních postupně se objevujících rádoby lektorů byla většinou jen o jednu přečtenou knížku před účastníky kurzu, kterým přednášeli.
Mám znalosti, které nejsou v Evropě dodnes dostupné a jako jediná ovládám 3D a 4D feng shui v podobě tzv.prostorových projekcí, osobního saligramu a mnoho dalšího o čem ostatní fengshuisti v ČR nemají ještě ani tušení. Všichni vycházejí z knih, které popisují pouze 2D Školu tvaru nebo 2D Školu kompasu a 2D vliv letících hvězd. Náš život ale není 2D placka půdorysů a vlivů. Náš život je mnohem větší - má mnohem víc rozměrů. Ale nauka 3D a 4D se předává už jen osobně z Mistra na žáka, v knihách ji nenajdete. Je totiž dodnes tajná. Já ji dostala od mého Mistra do užívání před 12 lety.

Pokud bude pokračovat parazitování cizích lektorů FS na mém jménu, budu muset ukončit činnost tohoto blogu. Parazity živit odmítám.

Gorila v předsíni

3. února 2015 v 20:50 | Dašia
Taky se divíte, proč u vás najednou zvoní nanejvýš poštovní doručovatelka nebo zbloudilý soused? Proč se vám přestává dařit v práci, hroutí se vztahy, ubývá peněz a všechno ve vašem životě nějak divně začalo jít s kopce? Zkuste si znovu prohlédnout pořádně vaši předsíň. Jestli tam nesedí taky něco takového, co si pěstovala v bytě moje kamarádka.
Obrovská a celá černá seděla v rohu obýváku. Gorila. Plyšová, a přesto obludně děsivá. Málem jsem zaječela, když jsem jí uviděla. Majitelka obýváku v ní ale viděla milé domácí zvířátko a upřímně se divila, proč k ní přestaly chodit návštěvy. No možná, kdyby její sametová opička seděla v předsíni, nechodila by domů ani ona.
V jednom televizním dokumentu měla vybraná skupina lidí sledovat dvě trojice hráčů, které si házely míčem. Ti v modrých dresech měli svůj balon, ti ve žlutých taky svůj. Skupina diváků měla spočítat, kolikrát si žlutí vyměnili mezi sebou míč během krátkého videozáznamu.
Po shlédnutí videa se skupiny zeptali, jestli si někdo všimnul něčeho zvláštního. Většina řekla, že ne. Tak jim pustili záznam znovu. Teď už bez počítání míčů. To bylo překvapení. Mezi hráče přehazující si mezi sebou míč totiž najednou nakráčela gorila. No, vlastně člověk převlečený za gorilu, ale pocit z něho byl stejně nepříjemný. Obrovská černá opice se zastavila mezi hráči, zabrala skoro celou obrazovku a zabušila si pěstmi v prsa. Pak pomalu odešla ze zorného pole kamery. Šok lidí ze zjištění, že dokázali přehlédnout něco tak do očí bijícího, byl gigantický.
Proč vzpomínám na tuhle historku? Protože stejně snadno dokážeme přehlédnout cokoliv, čím se právě teď nechceme z nějakého důvodu zabývat. Z důvodu známého jen nám samotným. Každé jiné oči, neznající náš vnitřní, skrytý důvod, ale tu do oči bijící podivnost uvidí. Tu "gorilu", která brání, aby k nám vstoupilo to, bychom rádi přivítali ve svém životě. Gorila je holt gorila a nejsou s ní žádné žerty.
Ale vraťme se do předsíně. Do té obvykle malé a častokrát málo osvětlené místnosti, kde jen bleskově skopneme boty, shodíme z ramen kabát a děti možná pohodí aktovku. Všichni pak co nejrychleji odcházíme do jiných částí bytu, kde se cítíme příjemněji.
Někdy mám pocit, jako by většina lidí prosvištěla malými předsíněmi, tak typickými pro byty v panelácích, se zavřenýma očima. Proč?
Je v nich přecpáno botami, kabáty a všelijakými pachy přinesenými zvenčí. V lepším případě jsou kabáty, boty a pachy zavřené do skříní. Skříň či velký botník dokáží ucpat předsíň stejně úspěšně jako přeplněné věšáky nebo rozházené boty.
Viděla jsem i předsíň, obloženou ze všech stran na sebe nastavěnými skříňkami. Strop nevyjímaje. Do bytu, aby člověk vcházel málem se sklopenou hlavou a s obavami, co se mu vysype za krk, kdyby náhodou některá dvířka povolila.
Nevinné skříně či hrozny kabátů se tak nepozorovaně mění v gorily blokující to nejdůležitější místo našeho domova - vchod. V něco, co nevidíme nebo nechceme vidět, protože tomu odmítáme věnovat pozornost. Byt pak jen obtížně přijímá zvenčí přicházející energii podobně jako sevřená ústa dokážou přijmout jen málo potravy.
Obdobně jako velké předměty. Ano, viděla jsem už v předsíni taky na zdi pověšená jízdní kola, zaparkovanou sekačku na trávu, nastraženou motorovou pilu, bednu nářadím a mnoho dalšího . "Zgorilovatět" ale mohou také zatuhlé dveře, do kterých se musíte opřít vší silou, aby se otevřely, nebo pod nohami se smekající rohožky, vyviklané dlaždice, ohrnutý okraj koberečku, o který každý zakopne.
Všechno, co ruší příjemný první dojem ze vstupu do bytu, je nebezpečné zvíře nahánějící hrůzu plachému ptáčkovi štěstí. Můžete sypat zlaté zrní o celém bytě - ptáček štěstí nepřilétne, pokud u vašich dveří postává nějaký "vyhazovač". A vy dokonce jeho přítomnost dokážete vysvětlit a odůvodnit mnohými proč nelze jinak.
Já si v předsíni chovala gorilu v podobě velikého pytle nápadně vonících granulí pro psa. A svoji lenost přestěhovat pytel do garáže omlouvala tím, že by tam granule navlhly, mohly by se do nich pustit myši, v zimě by zmrzly a mnoha dalšími výmluvami skrývajícími pouhou neochotu udělat pár kroků navíc.
A jakou gorilu si chováte v předsíni vašeho bytu vy?